Zdravá záda očima fyzioterapeutky: Bolest jako strašák i přítel

Bolest zad – jedna z nejrozšířenějších civilizačních chorob. Ovlivňuje ji špatné držení těla, dlouhé sezení, či špatná ergonomie v kanceláři. Dopad má na soustředění, ale třeba i na plodnost. Jak poznat, že tělo volá o pomoc, co s bolestí a jak nejlépe předcházet jejímu vzniku? Na praktické otázky odpovídá fyzioterapeutka Mgr. Zuzana Kůrková.

Zuzko, za svou víc než jedenáctiletou praxi v nemocnicích i soukromých ambulancích ses u pacientů setkala s celým spektrem bolestí. Denně za Tebou lidi chodí řešit problémy pohybového aparátu, přičemž bolesti zad patří k těm nejobvyklejším. Co tyto pacienty trápí nejčastěji?

Jelikož většinu mých klientů tvoří dospělí, sportovně aktivní lidé, nejvíce chodí s bolestí bederní páteře, případně kostrče, která je způsobená přetížením svalů. Občas dojdou i se zablokovanými žebry, což se může projevovat třeba jako pocit “průstřelu” hrudníku.

Řekla bys, že na sobě lidi pracují svědomitě, aby tyto problémy odstranili?

Moji klienti jsou naštěstí opravdu disciplinovaní a problémy, které společně řešíme nejsou chronického charakteru, takže se snadno odstraňují. Ale dobře si pamatuju i klienty, které jsem měla v péči v klasické ambulanci, hrazené pojišťovnou. Jejich přístup byl úplně jiný. Tito lidé vesměs hledali ta nejsnazší a nejrychlejší řešení, tedy léky. Z dlouhodobého hlediska je to však naprosto nešťastné řešení, protože se problému nezbavují – jen vypínají “kontrolku”, která jim hlásí, že je něco špatně. Tento přístup navíc vede i k rychlému vyhoření u odborníků, protože taková (spolu)práce je demotivující.

V dnešním online světě neustále přibývá sedavých pracovních rolí za počítačem. Škodí zádům dlouhé sezení?

Při dlouhém sezení přetěžujeme hned vícero svalů. Možná to bude znít překvapivě, ale kromě povrchových dlouhých svalů podél páteře, zejména v oblasti beder, přetěžujeme třeba i ohybače kyčlí, které začínají v bedrech, nebo horní část břišního svalu. Odnáší to samozřejmě i trapéz, ale ten má souvislost spíš s krční páteří, hlavou a ramenem.

V oblasti hýždí je to často hruškovitý sval a střední a velký hýžďový sval. Jejich napětí se může přenášet do pánevního dna, a tím se ovlivní postavení pánve. Ta je v sedu taková naše kotva, která dává dobrý základ pro postavení páteře. Pro tyto svaly je rovněž společné to, že reagují na náš stres a emoce, a proto bývají chronicky stažené.

Dá se tomu nějak předcházet nebo pomoci?

Při sedavém zaměstnání velmi pomáhá správné nastavení ergonomie v kanceláři. To znamená rozmístit si pracovní pomůcky jako monitor, klávesnici, židli, stůl a další tak, abychom při dlouhém sezení tělo zbytečně nezatěžovali.

Při napřímeném sedu by oči měly být v úrovni zhruba horní třetiny monitoru. Poloha klávesnice a myši nám musí umožňovat mít uvolněná ramena a lokty držet pod rameny, výše než zápěstí. Představte si, že lopatky zastrčíte do zadních kapes kalhot, žebra do předních. Sedací kosti směřují kolmo do židle, kyčle jsou výše než kolena, kotníky pod koleny a celými chodidly se opírejte o zem. Je toho více, ale už i jen toto dokáže udělat divy.

Pomáhá v prevenci bolesti zad ještě něco?

Další zásadou jsou pak zdravé pracovní návyky. Neustále měnit polohu sedu, ideálně střídat se stojem nebo dokonce visem. Občas se protáhnout nebo se na pár minut projít. Skvělá praxe je také tu a tam zkusit aktivovat brániční dech, který Vás pěkně napřímí a automaticky aktivuje břišní a zádové svaly. Ulevíte tím pomocným dýchacím svalům, jako například trapézu, který se jinak často přetěžuje a může způsobit i bolesti hlavy a snížené soustředění.

Padla zmínka o pánevním dnu. Mají zdravá záda vliv i na ženské zdraví?

Funkční páteř přímo ovlivňuje zdravou menstruaci. Ve fyzioterapii se používá se pojem “usezená pánev”. To znamená, že není dostatečně pohyblivá tak, jak bychom si přáli. Není tam dostatečný prostor pro orgány a svaly pánevního dna nemohou být v dobré kondici. Tento stav vzniká, když ženám kvůli častému sezení chybí pohyb. Důsledkem pak může být bolestivá či nepravidelná menstruace, ale klidně i potíže s otěhotněním (podobně je tomu i u mužů), případně náročnější průběh těhotenství a porodu.

Kdy jít s bolestí zad k doktorovi?

Asi mě nenapadá moc případů, kdy by měl člověk zamířit k nejprve lékaři. Většinou je nejlepší se nejprve obrátit na fyzioterapeuta. Ten umí řešit i akutní bolest, často i bez analgetik. Občas se však objeví i nezvyklé bolesti, které vyžadují specifická vyšetření z rukou lékaře. Například bolesti, způsobené nádorem, či stěhovavé bolesti, které může plynout spíše z onemocnění psychiky. K akutnímu lékařskému ošetření jsou pak indikováni pacienti, kteří zaznamenávají únik moči nebo stolice.

Může být bolest i dobrým přítelem?

V současnosti jsme jako společnost velmi orientovaní na výkon. Do takového světa zkrátka bolest nepatří, je brána jako slabost – něco, co nám ve výkonu brání. Když jsme zahlcení prací, často se od svého těla úplně odpojíme. Snažíme se eliminovat vše, co nás vyrušuje, a to i bolest. Ta má ale v našem životě velmi důležitou roli. Upozorňuje nás, že něčeho už je moc, že tělo nezvládá. Je známkou toho, že bychom měli obrátit pozornost k sobě a vyřešit to. Často však radši sáhneme po prášku a vypneme ji. Je nesmírně důležité bolest v našem těle vnímat jako přítele, který nás upozorňuje, že se máme zvednout od stolu a jít se hýbat nebo naopak ubrat.

Jaké konkrétní signály nám tělo dává, aby naznačilo, že potřebuje péči?

Kromě zmíněné bolesti je dalším signálem únava, v extrému pak nemoc. Naše tělo neustále vysílá signály a pochopíme je jen tehdy, když se na sebe více nacítíme a věnujeme jim pozornost. Jakmile se naučíme tělo vnímat, nedochází k takovým extrémům a své potřeby a jejich signály chápeme lépe. Krásným příkladem je třeba nutkání a touha po pohybu.

Jak můžeme konkrétně posílit páteř?

Já mám moc ráda spinální vlny, které krásně pracují s celou páteří. A co víc, díky nim se páteř nejen rozhýbe – což je to, co nám hodně chybí, ale také posílí. Navíc k tomu nepotřebujete nic speciálního a cvičit se dají ve stoji i vsedě, například v autě. Jinak je super taky uvolnění pomocí tenisových míčků. Jednoduše se položíte, hledáte, kde všude to bolí a pokusit se to míčkem uvolnit. Mám zkušenosti, že takové samouvolnění lidi často zachrání, když se začíná rozjíždět akutní bolest zad, lidově zvaný houser.

Které ortopedické či jiné pomůcky nám uleví od bolesti?

U ortopedických pomůcek typu bederní pás nebo krční límec je v prvé řadě nutné vědět, kdy je používat. Mělo by to být pouze v akutní fázi a postupně je nahrazovat pohybem. Lidé ale často chybují v tom, že jimi nahrazují stabilitu, kterou by měly poskytovat primárně svaly a pak dochází k jejich oslabení.

Pokud si v této pozdější fázi chceme něčím pomoct, pak jsou skvělé tejpy. Dokážou kromě toho například i zredukovat otoky. Ale opět platí, že je potřeba vědět, jak je používat. Přestože se zdá, že je to jen obyčejná páska, špatné nalepení může velmi přihoršit. Sama si pamatuju, že jsem kdysi na kurzu tejpování zkoušela facilitaci na povzbuzení funkce břišních svalů a další den jsem měla neskutečné křeče, protože jsem neodhadla míru a bylo to na mě zkrátka moc.

Jak podle Tebe vypadá špatný pohyb?

Jako první mě napadlo sklánění se. Dřív se ve škole úplně zakazovalo – všechno se dělalo přes dřep a tahalo nohama. Ale dneska se pomalu přichází na to, že na ohybání není nic zas tak špatného. To mě vede k tvrzení, že žádný pohyb není špatně, jen na něj můžeme být nedostatečně připraveni. Za mě je špatně jedině nepohyb – tedy nedostatek pohybu, a případně to, když se hýbeme pořád stejně a chybí nám pestrost.

Očima odbornice v oboru, jak vnímáš fyzioterapii jako takovou?

Je to taková detektivní práce. Člověk u ní musí hodně přemýšlet a dávat si věci do souvislostí – co s čím spolupracuje, co má stejnou inervaci, co kam vystřeluje, jaký je mechanismus pohybu při kterém sportu a podobně. Je to zároveň mladý obor a neustále se v něm něco děje, takže kontinuální vzdělávání se je nutnost. Je skvělé pracovat sama za sebe, ale i v týmu s dalšími odborníky, nejen lékaři, ale i logopedy, psychology či trenéry, protože vás můžou hodně posunout.

Dá se to aplikovat i na každodenní život nás, obyčejných smrtelníků?

Fakt, že všechno se vším souvisí je zlaté pravidlo, které bychom měli mít všichni neustále na paměti. Naše návyky nás utváří a péče, kterou svému tělu dáváme, se zrcadlí na našem zdraví. Primárně jsme stavěni na mírnou zátěž v průběhu celého dne. Hodina ve fitku po práci je sice skvělá, ale nemůžeme se na ni spoléhat a jinak celý den prosedět. Rozložení aktivity do celého dne a zařazení jednoduchých cviků na podporu zdravé páteře je jediná udržitelná cesta.

Společně s týmem Fpohybu, složeným ze zkušených fyzioterapeutů, psychoterapeutů, nutričních terapeutů a dalších specialistů, tyto udržitelné návyky přinášíme do firem. Jednoduchou formou učíme sedavce, jak díky drobným změnám ve svých návycích můžou svému tělu dopřát potřebnou péči, která nejenže zlepší jejich zdraví, ale zároveň podpoří soustředěnost, motivaci a výkon.